I když se malířka občas vrátí v malých formátech ke klasické krajinářské tvorbě s dynamickým a uvolněným štětcovým rukopisem, jednoznačně v posledních letech převažují stále více zjednodušované stylizované kompozice.

​

Ivana Pavlišová posunuje svoje krajiny a zátiší námětem i barevností do romanticko-melancholické klidné polohy. Vkomponováním detailu – symbolu (dopis, kapka vody, motýl, …) a názvem vtahuje diváka do pocitového vnímání, snění, vzpomínek.